Jako malá jsem v knížkách doslova ležela. Ke čtení tenkrát patřila i klasická bojovka s lampičkou pod peřinou, když už bylo po večerce. Takové čtení s nádechem adrenalinu mě bavilo. S věkem se ale měnily moje záliby, preference ve čtení a velkou měrou do čtecího koníčku zasáhl i čím dál nabitější program. Co si budeme….ty časy, kdy jsme se mohli naplno věnovat jen svým koníčkům jsou pryč a teď už nám jen zbývá vzpomínat na to, jak jsme si tohoto času absolutně nebyli vědomi, nevážili si ho a brali jej jako samozřejmost.
A jak se měnil můj knižní apetit od mých dětských let?
Jako malá jsem milovala pohádky a vše co kypělo bohatými ilustracemi. Úplně první knížku co si pamatuju byla o cvrčkovi, s nádhernými klasickými ilustracemi, kterou bohudík vydávají do dnes. Z pohádek jsem si potom stále dokola četla nádherně zpracovaný soubor pohádek bratří Grimmů, které byly vydány v malinkých knížečkách uložených v ilustrovaném kufříku. Počet knížek pro ty nejmenší v dnešní době se absolutně nedá s tou tehdejší srovnat, tudíž by jejich výčet stál za další samostatný článek. Nejraději ale malé nyní čtu z velké knížky českých pohádek, kde jsou i ty klasické, na které už jsem dávno z dětství zapomněla.
Shop the post
V mých mladých školních létech jsem byla zabraná do všeho co obsahovalo slovo záhada. Pamatuju si, že v té době vyšla i Kronika rodu Spiderwicků, která se během mého dospívání už dočkala i svého filmového zpracování.
Při mém nástupu do páté třídy velela mému vkusu těžká puberta, tudíž se není čemu divit, že i moje kartička do knihovny měla na seznamu vypůjčených knih celou (podle mě sto dílnou) šílenou sérii o puberťáckých čarodějkách s názvem Ségry v akci.
Na druhém stupni bylo mým snem stát se egyptoložkou. Proto jsem přečetla snad vše, co se v dětském oddělení naší městské knihovny názvu Starověký Egypt jen přiblížilo. Mezi nejoblíbenější knížky patřily i Děsivé dějiny, které o Starověkém světě vyprávěly tajuplnou a nádherně ilustrovanou formou.
Shop the post
Moje láska k Egyptu mi otevřela dveře i do dospělácké beletrie. Mou první bichlí se tak stal román ze starověkého Egypta – Řeka Bohů Wilbura Smitha. Vzhledem k tomu, že jsem se do ní zamilovala a jedním dechem ji přečetla, následovaly ji i díly 2,3,4 a 5.
Shop the post
Při mém příchodu na gympl už času začalo rapidně ubývat. Knížku jsem si brala už jen v létě k bazénu nebo na dovolenou a k pořádným titulům jsem se dostala jen díky povinné četbě na maturitu. Tam jsem samozřejmě nemohla odolat Homérově Odyseie, která mě svým dějem ve starověkém Řecku přitáhla jako magnet. Přečetla jsem i Obraz Doryana Greye Oscara Wilda, který mě také pohltil svým tajemným dějem. Knížkou, která mě mile překvapila se stala i Farma Zvířat od George Orwella, ke které jsem dokonce i při jednom z mých výtvarných projektů vytvořila ilustrovanou obálku.
Shop the post
A co bylo dál? Po mém triumfu s Řekou bohů jsem se zařekla, že už přece nikdy nemůžu objevit knížku, která se její kvalitě byť jen malinko přiblíží, a tak jsem přešla do módu čtenářky magazínů.
Po vysoké škole jsem si zamilovala knížky co mě mohly něco naučit. Se založením vlastního podnikání coby fotografky jsem si zamilovala knížku Start up za pakatel, kterou pravidelně vozím na všechny své dovolené a vždy v ní najdu něco zajímavého a motivujícího. Mé podnikavé já si taky zamilovalo knížku Jak na sítě, protože bez sociálních sítí by dnes podle mě žádný malý podnikatel neměl být a minimálně se v této knížce dočte vše nezbytné, aby na nich mohl efektivně fungovat.
Shop the post
Se stěhováním do vlastního bytu se začalo probouzet i mé kulinářské já, které si zamilovalo sérii báječných kuchařek Jíme zdravě. Do kuchařek mě nesmírně baví se dívat a prohlížet si všechny ty laskominy nad kterými se mi vždycky sbíhají sliny. Tyto kuchařky ale dokázaly zázrak…a to…donutit mě zkoušet jejich recepty. Baví mě, že v nich najdu opravdu jednoduché a zdravé věci, pro které člověk doma nemusí mít plnou spíž exotických přísad a surovin. Navíc mají v jejich zadní části tabulku surovin, které můžete libovolně nahradit jinými, pokud je doma zrovna nemáte. Další super kuchařkou, kde je každý recept a postup jak jej připravit popsán do nejmenšího detailu je Kuchařka pro dceru. Já vařím z dílu Hovory s řezníkem.
Shop the post
Pro moje relaxující já, když jsem někde v létě u bazénu nebo naopak v zimě zalezlá pod dekou už žádné velké romány neřeším. Čtu to, co je právě v kurzu nebo co mi náhodou někdo doporučí. Za poslední dobu jsem četla třeba Bábovky od Radky Třeštíkové nebo sérii knížek od Evžena Bočka Poslední Aristokratka. První díl této série mě nutil se pořád jen smát. A vzhledem k tomu, že jsem jej četla při naší cestě na dovolenou do Itálie s mým manželem za volantem, ani si nechci ani představovat co si o mě myslel, když jsem autorádio neustále přehlušovala mými náhlými výbuchy smíchu.
A pak se to stalo. Moje břicho se pomalu ale jistě začalo zvětšovat a já vyrazila na hon za těhotenskou literaturou. Manuál na dítě jsem neobjevila, ale za to jsem narazila na jeden svatý grál všech mama knih, které by si každá v očekávání určitě měla přečíst. Jde o knihu S láskou k dětskému spánku od antropoložky Lenky Medvecové Tinkové. Kdo četl ví a kdo ne, brzy vám tuto knížku přiblížím i v připravovaném článku o dětském spánku. Každopádně všem těhotným ženám vřele doporučuji přečíst.
Shop the post
Teď už si s malou užívám čtení hlavně při procházkách s kočárkem. Buď při uspávání poslouchám audioknihy a podcasty nebo si jakmile usne sednu na lavičku nebo do přírody jen tak do trávy a začtu se do klasické knížky. Aktuálně se pročítám sérií knih od Ladislava Zibury, které naplňují mé cestovatelské já. To teď bohužel moc nikam s malou vyjet daleko nemůže, ale může si o dalekých cestách alespoň číst. Princ Ládík, jak si autor říká, navíc svoje toulky pěšky či stopem světem vypráví opravdu vtipně a jeho knížky se tak čtou opravdu samy.
Shop the post
Doufám, že vás moje krátké shrnutí mého knižního života inspirovalo a snad se vám některá ze zmíněných knih zalíbila natolik, abyste se i vy ponořili do jejích voňavých stránek. Ostatně feťák přes knižní stránky, to já jsem a před čtením si přičichnutí k potištěnému papíru nikdy neodpustím.
A stejně, přiznejte se! Kdo to nemá stejně? 😀
Leave a Reply